Chvíle

Josef Zíma

DmBílé, Aprsty Dmbílé,
Btápou Dmv černých AkláveDmsách, A 
Dmchvíle, Ašedá Dmchvíle,
BkutáFlí se C7jako Fhrách. A 
DmPro ní se Asnad i Dmdokážeš Aprát,
Dmzlost na ní Amáš, přesto Dmdál jí máš Arád,
Dmchvíle, Atvoje Dmchvíle,
Bčasto Dmšedá Ajako Dmfrak.
Bílé, prsty bílé, do tmy svítí na tvůj pláč,
chvíle, zas jen chvíle, často ptáš se, co je zač.
Proč jsi tu sám, když nemusíš být,
ztrácíš tu čas a snad ztrácíš i klid.
Chvíle, tvoje chvíle, s ní si hraj, vždyť sám jsi hráč.
Dm7Teď bys chtěl Fnáhle C7být
Ftam, kde jsi C7dříve stával,
Fnoc co C7noc Fpod temnou C7oblohou.
A chtěl zas Fzpátky C7mít
Fprávě snad C7všechny chvíle
Fvčera ztracené, Akteré dnes jen tvé
Dmbílé, Aprsty Dmbílé
Bhladí Dmstále Av myšlenDmkách.
Chvíle, sladké chvíle s tebou žité na cestách.
Cesty však k nám už vymazal čas,
bolest i stesk dodnes zanechal v nás.
Chvíle, naše chvíle víc teď šedá než je frak.
Bílé, prsty bílé, tápou v černých klávesách,
chvíle, šedá chvíle, kutálí se jako hrách.
Pro ní se snad i dokážeš prát,
zlost na ní máš, přesto dál jí máš rád,
chvíle, tvoje chvíle, často šedá jako frak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:25:44.867+00:00
Výsledky hledání: